Krásná příroda, téměř rovinaté cyklostezky a rybníky, kam se podíváte. To je oblast Třeboňska, kde letos trávíme část své letní dovolené. Nutno podotknout, že opět velmi aktivně. Celodenní pohyb na čerstvém vzduchu dělá dobře tělu i duši. Mohu jen doporučit.
Cesta mezi rybníky.
Tentokrát se nebudu příliš rozepisovat, protože na nějaké úvahy nemám dost času. Určitě výmluvnější budou fotografie, které budu k tomu příspěvku postupně doplňovat. Čtyřletou dceru Amálku zatím za sebou na kole tahám na tyči – ve zdejších rovinatých terénech mi to vůbec nevadí, jen kdyby chtěla víc mlčet. Poslouchat její celodenní štěbetání, případně její povely jako “přidej!, zastav! dupej!” nebo její hodnocení “táta je šikulka” nebo “neumíš jezdit!, to byl ale králík!”, když si nevšimnu nějaké významnější nerovnosti, která Amálku na dětském kole katapultuje vysoko nad sedlo.
Cyklostezka jako z pohádky.
Občas jezdíme i docela rychle – až 40 km/hod., když se vyskytne menší kopeček. Pro případné hnidopichy předem uvádím, že je tím myšlena rychlost naší jízdy z kopce – jezdím na horském kole a dcera má i s taženým dětským bicyklem hmotnost kolem 30 kg 🙂 Při delších vyjížďkách musím hlavně dávat pozor, aby mi na svém kole neusnula a nespadla. Ten zdejší silný vzduch dělá divy – samé lesy a voda…
U rybníka Nový svět.
Horské kolo mně osobně dává pocit svobody, jezdíme i přírodou, kde by se silničním kolům moc nelíbilo. Ještě jedna malá rada na závěr. Z vlastní zkušenosti vím, že když už se člověk rozhodne pro kolo, coby svou volnočasovou aktivitu, nemá cenu si pořizovat nic levného. Rozdíl mezi kolem za pár tisícovek a kolem za pár desetitisícovek je tak propastný, že si to neumíte ani představit – tedy pokud na něčem lepším už sami nejezdíte. Sám jsem si nejprve vyzkoušel levnější model z řetězce, než mi došlo, že tudy cesta nepovede…
Před naší základnou pro výlety.
Zastávka v Chlumu u Třeboně – rybník Hejtman.
Rybník Hejtman.
Třeboň je krásná.
