Vánoce. Slovo, které každý zná, ale pro každého z nás znamená trochu něco jiného. Asi se všichni shodneme na tom, že vánoce máme rádi. Tedy nemyslím tím ten nechvalně známý předvánoční shon. Všechnu tu vykřičenou komerci, na kterou v obchodech narážíme rok od roku dříve. Mám na mysli vánoce, jejichž klid a pohoda na nás dýchne většinou až naplno poté, co máme za sebou Štědrý den a všechny návštěvy u příbuzných.
Zasazené vánoční stromky z let 2005 a 2006.
K vánocům neodmyslitelně patří vánoční stromek. Tento vánoční obyčej se k nám rozšířil v polovině 19. století z Německa, kde je zaznamenána první zmínka o ozdobeném vánočním stromečku v brémské kronice z roku 1570. V Čechách se ozdobený vánoční stromek poprvé objevil roku 1812 v libeňské vile tehdejšího ředitele Stavovského divadla v Praze pana Jana Karla Liebicha, který ho nachystal jako vánoční překvapení pro své přátele. Překvapení to muselo být milé, protože se tento vánoční obyčej postupně rozšířil po celé zemi.
Já osobně nesnáším plýtvání. A z toho plyne i má snaha, pokud je to možné a účelné, každou věc nějak smysluplně využít. Jakmile jsme se přestěhovali z města na náš statek na venkově, přestali jsme na vánoce kupovat řezané vánoční stromky. Ne, nechodíme je řezat nebo-li krást někam do lesa. My si stromky nadále kupujeme, ale kontejnerované. Jeden rok smrk, další rok borovici, letos jedličku…
Když vidím po každých vánocích ty hromady zmařených stromků, povalujících se bezútěšně u kontejnerů, je mi z toho smutno. A obvyklý argument obhájců řezaných stromků, že stromky byly k tomuto účelu přece vypěstovány (ať všichni prominou), neberu ani náhodou. Stromky nevyrostly proto, aby byly uříznuty, ale snad proto, aby o vánocích mohly dělat lidem radost.
U nás na statku každý rok zakoupený vánoční stromek z kontejneru zasadíme. A věřte mi, je to krásný pocit, když se na naše bývalé vánoční stromečky dnes díváme. Některé stromy jsou už i 8 metrů vysoké. Stromy zlepšují kvalitu vzduchu, v parných létech ochlazují vzduch, chrání nás před živly a snižují hluk. Zabraňují erozi půdy a hlavně zkrášlují krajinu, parky a naše zahrady. Na celé naší rozlehlé usedlosti byl v době jejího zakoupení jeden jediný smrk. A v parném létě se venku před sluncem nedalo ani na chvilku ukrýt.
Dnes máme na našich pozemcích stromů desítky. Jen zasázených vánočních stromků zde najdete minimálně 14. Některé se bohužel neujaly, protože jsme zpočátku nakupovali stromky v květináči v mylném domnění, že jsou kontejnerované. Mezi stromkem v kontejneru a v květináči je totiž velký rozdíl.
Zasazené vánoční stromky – borovice v popředí.
Vánoční stromek v květináči má v hlíně osekané kořeny. Oproti stromku řezanému vám vydrží třeba i dva měsíce, ale zasadit ho nemá smysl. Kontejnerovaný stromek poznáte podle toho, že má velký bal zeminy ve velkém květináči, do kterého se vejde třeba celý pytel hlíny. Kontejnerovaný stromek musí mít rozvinutý kořenový systém, což u malého květináče čekat nemůžete.
Kontejnerovaný stromek můžete po vánocích zasadit a téměř jistě se ujme. Jen ho nesmíte mít doma v teple příliš dlouho. Z tohoto důvodu stromek po Novém roce co nejdříve odstrojíme a dáme ho aklimatizovat do nevytápěné místnosti. Po týdnu aklimatizace jde stromek ven. Za příznivého počasí, kdy půda není zamrzlá, rovnou do země.
Čerstvě zasazená jedlička – vánoce 2018.
Dnes se už objevují bohulibé občanské aktivity, které oslovují občany, aby kupovali kontejnerované vánoční stromky. Stromky, které budou později vysázeny na předem určená místa. Na podporu městské zeleně a lesů. Vždyť jen v Česku se každý rok na vánoce prodá více než 1 milion řezaných stromků, které způsobují problémy při povánoční likvidaci. To už by byl pořádný les! Určitě by bylo hezké více myslet i na generace budoucí. Co myslíte?
