Ačkoli nepochází z hospodářství, ale z města, je moje žena Terezka nadšenou “statkářkou”. Nejraději by na naší usedlosti chovala a pěstovala všechno, co může přinést nějaký užitek. Je přece škoda, aby statek jen tak ležel ladem, říkává s oblibou, přestože ladem tady neleží vůbec nic a nikdo. Včetně mě, ač bych se tomu občas nebránil, třeba v horizontální poloze na gauči…
Statek Zelený grunt.
Jakmile slyším od Terezky tuto větu, je jasné, že vzápětí přijde zase s nějakým výborným nápadem, ze kterého nás později budou oba bolet ruce. Nejsem žádný lenoch a manuální práci mám rád. Opravdu. Protáhnout si tělo po sedavém zaměstnání u hobby farmaření je za normálních okolností báječný relax. To nepopírám.
Jaro ve foliovníku.
Ale Terezka je tělem i duší také ekonom a proto se za každým jejím nápadem nenápadně skrývá výsledovka (=výkaz zisků a ztrát hospodaření podniku). Pochopitelně, že taková výsledovka musí být zisková.
Saláty.
Problém je, že i v našem případě má ovoce a zelenina trhem nadiktovanou prodejní cenu. Ceny potravin dnes neurčuje jen poptávka na trhu, jak by si někdo mohl naivně myslet, ale především subvencovaná zemědělská velkovýroba (subvence = hmotná podpora nebo výpomoc z veřejných prostředků – na naftu, na každý hektar obdělávané půdy, na hnojiva, na pesticidy, na velké sucho, na velké mokro atd.). A od toho se pochopitelně odvíjí i naše obchodní marže (=rozdíl mezi výrobní a prodejní cenou).
Zvířectvo na statku.
Zjednodušeně řečeno, čím chceme mít větší zisk, tím více toho musíme vyprodukovat a také úspěšně prodat. Protože drobní zemědělci, což je i náš případ, se k žádným subvencím nikdy nedostanou, nemohou cenově konkurovat těm novodobým, státem hojně podporovaným, kulakům. Drobný zemědělec může velkým zemědělským podnikům konkurovat pouze vysokou kvalitou svých chemieprostých produktů.
Foliovník a zelenina v popředí.
Každý rok jsme při sadbě či setí zeleniny měli tzv. velké oči a zemědělské přebytky jsme nakonec vždy rozdali. Rozhodnutí nepěstovat to co máme rádi jen pro sebe, ale i pro jiné se zdálo jako logický krok, zejména v době tak populárního bedýnkování. Dnešní zákazník je náročný a představa, že by si měl někam k farmáři pro kvalitní produkty dojet, se ukázala až na výjimky jako mylná.
Salát.
Začali jsem tedy ovoce a zeleninu bedýnkovat podle toho, co tou dobou bylo na poli a v zahradě k dispozici. Postupem času jsem si vybudovali docela slušný odbyt a tato smysluplná práce nás bavila. Dobré příklady však táhnou a tak tomu bylo i v tomto případě. Rok se sešel s rokem a vynořila se spousta nových farmářů, kteří začali také bedýnkovat.
Naše bedýnka ovoce a zeleniny.
Jako drobný zemědělec nemůžete pěstovat úplně všechny druhy ovoce i zeleniny. To je holý nesmysl. Proto jsme si s nabízeným sortimentem vzájemně vypomáhali s jinými menšími pěstiteli v sousedství, aby skladba produktů v bedýnkách byla vždy co nejširší. Občas jsme tak zjistili, že někteří bedýnkáři byli se svými virtuálními farmami opravdu velmi kreativní. Pro produkty si jezdili do skladů velkoobchodníků, zabalili vše do bedýnek a vydávali své zboží za čerstvé produkty z vlastní farmy…
Husy landéské.
Zákazník musel nakonec kapitulovat. A my s bedýnkováním bohužel také. Poctivě konkurovat se v takovém prostředí prostě nedá. Během pár let všude kolem nás přestali bedýnkovat farmáři a bedýnkování se stalo doménou překupníků, kteří mohli zákazníkům nabídnout i mnohem širší sortiment. Kromě toho se nám tehdy také narodila dcera Amálka a bedýnkování, jako naše hlavní volnočasová aktivita by se už dnes ve třech lidech nedala časově zvládnout. Sucho v roce 2018 nám s rozhodnutím změnit stávající model prodeje pomohlo.
Dnes se ale nabízí farmářské produkty i v hypermarketech. Velcí obchodníci rychle pochopili, čehože si dnešní zákazník žádá a tak se mu to snaží s větším či menším úspěchem také nabídnout. Nic proti tomu, pokud označení výrobku “domácí” či “farmářský” není jen obchodním názvem průmyslového produktu, jak tomu v mnoha případech pořád ještě je.
Česnek – odrůda Dukát (paličák)
Na statku Zelený grunt pěstujeme ovoce a zeleninu pochopitelně dál. Upřednostňujeme kvalitu před kvantitou a své výpěstky prodáváme zájemcům, kteří si k nám na farmu pro ně dojedou. Výhodou je pro nás i skutečnost, že nemusíme držet tak široký sortiment, jako v dobách bedýnkování.
A v této souvislosti dávám všem zájemcům o poctivé farmářské produkty pár dobrých rad:
- čerstvé farmářské produkty s jistotou pořídíte především přímo u zdroje – na farmě;
- zjistěte si, v jakém období a co konkrétně dozrává ve vašem okolí – kupujte vše čerstvé;
- nevěřte, že bio certifikát farmáře vám zaručí, že od něj kupujete skutečně bio produkty;
- produkty v bio kvalitě nemohou mít tak pěkný vzhled jako produkty chemicky ošetřované;
- označení produktu za farmářský nebo domácí ještě neznamená, že není průmyslově vyrobený.
