Meteorologické léto je na celé severní polokouli pevně stanovené období, které začíná vždy 1. června a končí 31. srpna. Kdežto astronomické léto trvá na severní polokouli od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti, tj. obvykle od 21. června do 23. září. Jen tak pro pořádek, letos začíná astronomické léto 21. června 2019 v 19:16 hodin středoevropského letního času.
Astronomické léto začíná každý rok trochu jinak, protože letní slunovrat nastává v den, kdy slunce stojí nad obratníkem Raka – v tento den máme tak v našich zeměpisných šířkách nejdelší den a nejkratší noc v roce. Význam slova “slunovrat” je odvozen od představy našich předků, že slunce dorazí oblohou na vrchol své pouti a poté se obrátí a začne se vracet zpět.
Slunovrat.
Slunovrat se v minulosti vždy mohutně slavil, byl považován za magický den, kdy se uvolňují síly země. Byly mu přinášeny i oběti za očekávanou úrodu. K jeho poctě se pálily posvátné ohně, jejichž energie zastupovala na matičce zemi slunce. U nás na statku se slunovrat skutečně také slaví, ale z úplně jiného důvodu. Moje žena Terezka má právě v tento astronomicky tak významný den narozeniny. Posvátné ohně nerozděláváme, maximálně ohně pod rožněm nebo grilem. Ale do takového ohně také toužebně hledíme s očekáváním – dobré pečínky.
Na svatého Jána, otevírá se k létu brána.
Svatý Jan Křtitel je oslavován 24. června, protože byl o půl roku starší než Ježíš Kristus, jehož narození v noci z 24. na 25 prosince oslavujeme bezprostředně po zimním slunovratu (vánoce).
Na svatého Jána, jahody do džbána.
Tato lidová pranostika má stále svou platnost. Touto dobou na statku již sklízíme největší úrodu jahod, přestože tzv. stále plodící odrůdy nám jahody poskytují až do pozdního podzimu – v loňském roce (2018) jsme jahody trhali ještě koncem října!
Jahody.
Svatojánské ohně se pálily na Svatojánskou noc z 23. na 24. června k poctě slunečních božstev, obvykle na kopcích za vesnicí. Takové umístění ohňů bylo zvoleno patrně i z bezpečnostních důvodů. Chlapci, kteří přes tyto ohně skákali, prokazovali nejen svou odvahu, ale věřilo se, že z těchto ohňů také načerpají jejich magickou sílu. O svatojánské noci se také trhaly nejrůznější byliny, jejichž magická síla dosáhla právě v tomto čase svého vrcholu.
Svatojánský oheň.
U nás na statku má pro nás slunovrat i další význam. Kvetou vlčí máky, které máme tak rádi a aktivita našich včel dosahuje svého vrcholu. V tomto období probíhá v naší nadmořské výšce (235 m n.m.) druhé medobraní, po kterém ve včelstvech nastává velká generační výměna. Upracované a krátkověké letní včely se postupně nahrazují včelami dlouhověkými – včelími šlechtičnami, které nepracují, ale mají velmi důležitý úkol – přečkat v dobré kondici zimu a poskytnout včelímu společenství možnost se na jaře znovu rozvinout do své původní síly. Letní včelstvo čítající asi 60 000 včel (v jednom úlu) se do zimy početně zmenší asi na 10 000 jedinců, kteří budou v zimním chomáči pečlivě chránit a zahřívat svou včelí matku – královnu.
Včelí matka – královna.
Koncem června nám již začínají dozrávat také první rajčata, salátové okurky a hlavně rané brambory, které s velkou netrpělivostí a předstihem postupně odkopáváme z brázd ještě před plánovanou sklizní. První čerstvě vykopané brambory jsou v naší domácnosti velmi oblíbené snad na všechny způsoby. Já osobně je mám asi nejraději s nadívaným holoubátkem (z vlastních zdrojů) a okurkovým salátem.
Rajčata.
Začíná nám také dozrávat nejrůznější drobné ovoce, rybízy, angrešty, třešně – chrupky. Vše pochopitelně v bio kvalitě. Raději si s trochou námahy vše vypěstujeme na poli a zahradě, než abychom nakupovali chemicky ošetřované produkty v obchodech. Takhle alespoň víme, co skutečně jíme…
Naše brambory.
